Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak je ten svět nespravedlivý!!!

30. 8. 2008

Den před Vánocemi jsem šla do supermarketu
dokoupit dárky, které jsem nestihla.
Když jsem uviděla ten dav lidí, přešla mě chuť a začala jsem si říkat pro sebe:
"Můžu tu čekat věčnost,nic nestíhám, a ješte co všechno musím vyřídit...
" Vánoce začínají být čím dál tím stresovanější,kdyby se tak dal celý ten shon přespat!"


Nakonec sem se přece jenom probojovala do oddělení s
hračkami
a začala jsem nadávat na ceny, říkajíc, jestli si vůbec
moje děti budou s
těmito hračkami hrát!!!
Když sem tak bloudila po regálech, tak jsem uviděla
jednoho 5-ti letého
chlapečka,který si k sobě tulil jednu panenku. Měl strašně
smutný pohled přitom když hladil panenku po vlasech.
Potom se otočil k jedné starší dámě a říkal jí: ,,Babi, jseš si jistá ženemám dost peněz,abych koupil tuto panenku?
'Starší dáma mu odpověděla: ,,Víš ty sám, že nemáš dost peněz, zlatíčko!!''
Potom poprosila vnuka, aby na ní chvilku počkal,že se jde
na něco podívat.
Rychle odešla. Chlapeček ještě stále měl v náručí tu panenku.
Nakonec jsem k němu šla a ptala jsem se ho:, ,Komu chceš koupit tu panenku?''
,,Tu panenku chtěla moje sestřička k Vánocům ze všeho nejvíc, byla si jistá,že jí panenku Ježíšek přinese pod stromeček."
,,Tak když jí tak chtěla,tak jí to Ježíšek přinese k Vánocům.
,,Ne,ne,tam kde je nemůže Ježíšek přinést dárky.
Aby panenku dostala, musím jí dát mamince, aby jí sestřičce odevzdala,až tam půjde''
Oči mu přitom ještě víc zesmutněly.
"Moje sestřička šla k Ježíškovi,aby byla s ním.
A tatínek mi povídal,že i maminka za chvilku půjde za
Ježíškem,tak jsem si myslel,že by jí
tu panenku mohla vzít. Potom mi ještě ukázal jednu milou fotku, na které se usmíval.,,Tuto fotku bych jí chtěl taky poslat,aby na mě nikdy nezapomněla.
Mám velmi rád svou maminku a chci,aby neodešla, ale tatínek říkal,že musí odejít, aby mojí sestřičce nebylo smutno. Potom se zase podíval s těma jeho smutnýma očima na panenku.
Rychle jsem si vyndala peněženku a nepozorovaně jsem si z ní vybrala peníze
a řekla jsem chlapečkovi: Pojď, přepočítáme tvoje peníze, jestli budou stačit na tu panenku.
Rychle jsem přidala k penězům, které mi podával, ty svoje
tak,
aby si toho nevšimnul a začali jsme počítat. Bylo dost peněz na panenku a ještě mu i zůstalo.
Chlapeček zavolal:
,, Děkuju Ti, Bože, že jsi mi dal dost peněz. Pak se na
mě podíval a řekl: ,,Víte, včera # jsem poprosil Boha, aby mi dal dostatek peněz na panenku, aby jí mohla vzít moje maminka sestřičce a on mě
vyslechnul.
Ještě jsem chtěl koupit mamince jednu bílou růžičku,ale to už sem se neodvážil žádat od Boha. Ale on dal mi víc,abych mohl koupit i panenku i růžičku.
Víte,maminka má velmi ráda bílé růže. O pár minut se chlapečkova babička vrátila a odešli.
Po střetnutí s chlapečkem sem pokračovala v nákupech, ale už v jiné náladě, stále jsem na něj musela myslet.
Potom jsem si vzpomněla na článek, který jsem četla před dvěma dny.
Psalo se tam o opilém řidiči, který havaroval s jiným autem, v kterém seděla mladá žena se svojí dcerkou. Děvčátko na míístě zemřelo a matka byla ve velmi kritickém stavu. Dva dni po mém střetnutí s´chlapečkem sem si přečetla článek, který oznamoval, že chlapečkova maminka zemřela.
Běžela jsem do květinářství koupit kytici bílých růží a šla jsem na pohřeb.
Na místě, kde se můžou příbuzní naposledy rozloučit se svojí nejmilejší, ležela mladá žena v truhle,v ruce měla kytici bílých růží, vedle sebe měla položenou chlapečkovu fotku a panenku.
S pláčem jsem opustila hřbitov,s pocitem,že se můj život změnil.
Láska,kterou chlapeček cítil ke své mamince a sestřičce byla neuvěřitelná a nepředstavitelná.
A jeden opilý řidič mu za setinu sekundy sebral maminku i sestřičku,které tak velmi miloval.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář